Pamatuješ si z dětství ten pocit? Někdo se tě na něco zeptal. Oči druhého se na tebe upřeně dívaly a ty?Ticho.Trapno.Nejistota.V našem dětství totiž ,,nevědět“ znamenalo mnohdy pocit, že jsem selhal. Že jsem toho druhého zklamal. A nejspíš cítíš, že chceš, aby to tvoje dítě mělo jinak… Ale skutečně tvoje dítě vnímá, že JE V POŘÁDKU i nevědět? Možná je totiž dětské ,,já nevím“...
Blíží se Mikuláš. A je ideální čas nacítit se na sebe i dítě a upřímně si odpovědět na to, jak to doma potřebujeme, aby v tom bylo dobře všem – i dítěti. Chceme, aby k nám Mikuláš chodil? Měl by s ním přijít i anděl a čert? Nebo třeba nechá jen něco za dveřmi v košíčku? Nebo to pojmeme ještě jinak? Budou děti, pro které bude příchod Mikuláše...
Jaké pocity u sebe vnímáš, když slyšíš slovo chyba? Možná je to něco jako: Stydím se za chyby. Chybovat by se nemělo. Chybu nechci ve svém životě vůbec mít. A tyhle pocity se moc neslučují se vznešenými větami typu: Dovolme si dělat chyby. Každý někdy udělá chybu. Chybami se člověk učí. Mnoho z nás by si nejspíš přálo, aby...
